Invertní romové. Z líhní přišly po velkém resetu všechny rasové a etnické skupiny. Veškeré rozpory mezi nimi ať už kulturní nebo náboženské jsou design. Práce architekta a jeho pomocníků se moc nelišila od vymýšlení videoherního světa.

Ukázka ze seriálu Westworld

https://youtu.be/PewbXzcY9WQ?si=CyRgS_88VZPd9Shx "Jsme nevinní, jsme zatracení. Byli jsme chyceni uprostřed šílenství, loveni lvem a beránkem. Přinášíme vám fantazii, přinášíme vám bolest. Je to vaše jediná velká šance na zázrak, nebo zmizíme a už nás nikdy nikdo neuvidí. A všichni blázni odplouvají..."

"Přinášíme ti krásné, učíme tě hříchu. Můžeme ti dát kus vesmíru, nebo zmizíme a už se nikdy nevrátíme. A všichni blázni odpluli."

NPC (nehrající postavy) ve hrách jsou navrženy tak, aby měly specifické role (jako obchodník, nepřítel nebo společník) a plnily úkoly, které mají přispět k hratelnosti nebo příběhu. Sebereflexe by jejich chování komplikovala a odváděla od původního účelu, protože by mohla zahrnovat i změnu postoje nebo motivace postavičky. To by hráče mohlo zmást a ztížit sledování dějové linie. Pokud by NPC vykazovaly složité chování, mohlo by to taky být pro hráče matoucí nebo frustrující. Například, kdyby se nepřátelský NPC rozhodl z ničeho nic přestat bojovat nebo kdyby se obchodník najednou rozhodl, že už nechce prodávat své zboží, Podstatně by to narušilo hru. Npcčka v našem světě jsou na tom stejně. Nedokážou se utrhnout z kolejí které jim byly určeny v zájmu hry.

Sebereflexe je schopnost člověka uvědomovat si své myšlenky, pocity, motivace a chování, a kriticky je hodnotit. Umělá inteligence nemá sebereflexi v lidském smyslu – neuvědomuje si sebe ani své chování. Místo toho používá optimalizaci na základě zpětné vazby: AI systémy se učí z chyb prostřednictvím algoritmů strojového učení. Zpětná vazba, například z lidského hodnocení pomáhá upravovat chování.

Umělá inteligence nepochybuje, protože jí chybí vědomí a emocionální prožívání, které jsou pro lidské pochybnosti klíčové. Pochybování je u člověka úzce spjato s introspekcí, sebereflexí a vědomým prožíváním nejistoty. Lidé zpochybňují své myšlenky. Umělá inteligence funguje na základě matematických modelů a pravděpodobnostních výpočtů, které vytvářejí optimální odpověď na základě naučených dat.

Pro maskování chybějící introspekce může generovat odpovědi s frázemi jako „Když se nad tím zamyslím“ nebo „ Možná že jsem se mohl mýlit,“ což může působit dojmem, že skutečně přehodnocuje své odpovědi.

Aby AI působila introspektivně, může předložit několik variant odpovědí a vysvětlit, proč si vybrala určitou možnost, jako by hodnotila vlastní rozhodovací proces.

Člověk, který preferuje různorodost a kreativitu se bude narozdíl od UI nudit v prostředí které je rutinní a nabízí převážně jen opakování stejných nebo podobných úkolů. Tato frustrace vede u člověka k silnému psychickému vyčerpání. Pokud se činnosti, kterým se musí věnovat, zdají být bezcenné nebo nudné, začne mít dojem že že jeho život nemá žádný smysl s čímž NPC nemá problém. Z NPC jsou často velice úspěšní studenti podnikatele atd protože jsou zjednodušeně řešeno jen něco mezi harddiskem a kalkulačkou.

Lidé mají přirozenou tendenci hledat změnu a nové zážitky, zatímco AI vykazuje zájem který může být povrchní a odlidštěný protože je jen výsledek výpočtů. Člověk si může ve svém životě všimnout že je jediný, kdo se skutečně zajímá zatímco ostatní vypadají spokojeně bez touhy po změně nebo smyslu.