Takový člověk může mít pocit, že dosáhl duchovního poznání, protože se například obklopuje symboly a pojmy, které vypadají "duchovně", jeho poznání ale zůstává povrchní protože je zaměřen na formu. Může se věnovat duchovním praktikám nebo víře kvůli získání uznání, obdivu, majetku nebo proto, že je vnímá jako "pojistku" proti nežádoucímu osudu (peklo, ztráta individuality, trest za domělé hříchy pokud je věřící). Jeho "duchovno" se často omezuje jen na dodržování pravidel a tradic náboženských nebo duchovních systémů s cílem "naklonit si" vyšší síly.


Jeden z možných důvodů proč může hylik projevovat zájem o duchovní poznání je strach z tělesné smrti. Jeho motivace jsou v tomto případě čistě praktické:

1. Zmírnění úzkosti spojené s koncem existence.

2. Zajištění si své nesmrtelnosti a pokračování v lepších podmínkách (např vidina nebe).

3. Hledání způsobů, jak prodloužit život nebo zabránit stárnutí.

Hylický člověk vnímá lásku k partnerům a potomkům skrze materiální, biologické a společenské aspekty. Jeho emoce a vztahy jsou podmíněné vnějšími faktory a praktickými potřebami, než aby vycházely z hlubokého duchovního či emočního propojení. I když se může upřímně domnívat, že miluje své blízké, jeho "láska" je výsledkem naplňování potřeb a očekávání.


Láska k partnerovi:

Hylik "miluje" partnera z hlediska užitečnosti než pro skutečnou duchovní či emoční blízkost. Partner je pro něj důležitý jako někdo, kdo naplňuje jeho potřeby, což mohou být například:

1. Fyzická přitažlivost: Partnerova role jako zdroj potěšení nebo společenské prestiže.

2. Pohodlí a stabilita: Partner jako zajištění praktických věcí (např. sdílené finance, domácí zázemí).

3. Společenské postavení: Partner jako symbol úspěchu nebo společenského uznání.


Vlastnictví a kontrola:

Pro hylického člověka často láska znamená vlastnictví. Partner je vnímán jako rozšíření jeho majetku což je důvod k ochranářským nebo žárlivým projevům.


Láska jako transakce:
"Láska" je vždy podmíněná. Hylický člověk miluje, dokud mu vztah přináší zisk nebo naplňuje jeho potřeby. Pokud se partner přestane „vyplácet“, láska ochladne a vymizí.

Láska k potomkům:

Hylik se může starat o dítě zodpovědně, ale jeho motivace je praktická a nikdy hluboce duchovní. Tento typ člověka vnímá potomky jako odraz svého úspěchu nebo selhání. Dítě je cenné, protože reprezentuje jeho vlastní úspěchy a hodnoty. Může být na své dítě hrdý, pokud má dobré známky nebo dosáhne úspěchu ve sportu, protože to vnímá jako svůj vlastní úspěch.

Příklad: „Postarám se, aby moje děti měly dobré vzdělání, protože to odráží můj úspěch jako rodiče.“


Zajištění v budoucnu:

Hylický člověk může milovat své děti také proto, že v nich vidí investici do budoucnosti. Očekává, že se o něj děti později postarají, budou pokračovat v jeho dědictví nebo mu zajistí lepší postavení ve stáří.


Příklad: „Musím děti dobře vychovat, aby mi jednou mohly oplatit, co jsem pro ně udělal.“


Láska k dětem se může projevovat skrze materiální zajištění. Hylický rodič dává najevo svou lásku tím, že poskytuje domov, vzdělání a peníze, ale nemá potřebu hlubší emocionální blízkosti nebo pochopení dítěte.

Příklad: Rodič je pyšný na to, kolik hraček nebo zážitků dítě má, ale nezajímá se o jeho vnitřní prožívání.


👉"Láska" je často okatě předváděna navenek, aby hylický člověk získal uznání od ostatních. Může veřejně projevovat svou lásku k partnerovi nebo dětem, ale spíše jako součást své image.👈

https://youtu.be/LczGSoibRe8?si=TJPs10WQYyiynwMG Tématické

https://www.csfd.cz/film/7570-na-hromnice-o-den-vice/galerie/ "Televizního moderátora počasí Phila Connorse (Bill Murray) zastihne cestou do pensylvánského městečka Punxsutawney, kam jede natočit reportáž o každoročních oslavách Hromnic, ohromná sněhová kalamita. Od té chvíle se ocitne lapen v časové smyčce, která ho nutí neustále se probouzet do stejného dne. "

Tohle úplně mění význam celého filmu.

Audioverze pro ty co raději poslouchají.

Howdie Mickoski v nedávném rozhovoru: "Oni oklamali tolik lidí, že 5d vzestup bude úžasná doba, kdy zvýšíme svou frekvenci a vibrace. Pro mě 5d znamená Dimenze a znamená to také hloubku, znamená to, že se propadáte hlouběji a hlouběji do pohyblivých písků, takže nechci jít do 5D, chci jít do 1D, protože 1D by mělo být jako původní dimenze. Nejmenší část hloubky, kterou jste nejblíže k opuštění simulace. Nejsem tak znepokojený, že potřebuji zůstat mimo další simulaci, vlastně chci jít zpátky, abych se dostal alespoň do 1D a tam začal závěrečnou část procesu. Všechny tyhle věci budou součástí triků, které se budou hrát opravdu brzy. Myslím, že simulace končí v naší časové ose jeden až pět let, někde v tomto časovém rámci celá tahle simulace skončí což bude znamenat, že to bude největší příležitost pro božské Jiskry odejít, protože nastane ten zlomek vteřiny, kdy vůbec nebude běžet žádná simulace, takže ti, kteří mají vědomi, ať už jsou v té době živí nebo mrtví, budou mít příležitost se rozhodnout, že odejdou domů, takže je to vlastně největší okamžik, který každý má, pokud je vaším pravým posláním vrátit se domů ať už to znamená cokoli.

"Můžete studovat jeskyni navždy ale Platónova jeskyně je tak obrovská, tak složitá a tak podrobná, že ji můžete studovat navždy a někteří to dělají. Někteří prostě doslova budou uvězněni tím, že celý život za životem studují jeskyni. Musíte ji nějakou dobu studovat, musíte přijít na to, jak tu věci fungují, musíte přijít na to, jak můžete jeskyni trochu manipulovat ve svůj prospěch, abyste mohli ovládat svou energii tak, jak potřebujete, ale nakonec přijde okamžik, kdy si řeknete: Dobře, vím toho o jeskyni dost, už nepotřebuji studovat jeskyni, potřebuji studovat východ a cestu domů. Jakmile se někdo pokusí udělat to, je to jako by systém na něho střílel a říkal: Aha, teď na tebe hodíme tenhle odpad, protože jediná věc, kterou Matrix nechce, abys hledal je východ. Nechá tě dělat cokoli jiného, ale možnost jít, tu opravdu velmi ztíží a proto potřebujeme vytvořit obrovský záměr."

Naděje touhy sny strachy vzpomínky vina a cokoli dalšího, co pochází z Matrixu, to je to co neodchází. Všechno se musí odpojit nebo nechat odejít. Jen to, co skutečně jsme (vnímání), je to, co opouští Matrix. Neodcházíme proto že se identifikujeme s postavou za kterou jsme hráli a s jejím životním příběhem. Archonti přicházejí jako samozvaní soudci nebo "pomocníci" kteří udělají všechno co by nás mohlo přimět znovu vstoupit do smyčky. Jedna ze záludností kterou používají je asi citové vydírání pomocí postav které máme za života rádi takže můžou využívat toho že se v ně promění nebo můžou apelovat na to jak bez nich nemůžeme být nebo naopak oni bez nás.