Satan předsedající Pekelné radě je součástí série 48 mezzotintových rytin, které britský umělec John Martin vytvořil v letech 1823 až 1827 pro ilustraci nového vydání Miltonova Ztraceného ráje.
https://commons.m.wikimedia.org/wiki/File:Martin,_John_-_Satan_presiding_at_the_Infernal_Council_-_1824.JPG

V astrologii je Saturn vládnoucí planetou znamení Kozoroha který je symbolizován jako kozel nebo mořský kozel. Saturn je spojován s disciplinou, 👉časem👈 a strukturou tedy je to vládnoucí aspekt téhle sféry.

Tanit a triclaw na ilustraci jakési knihy. Oboje symboly spojení protikladů

Muž roku. Široké boky, krátké paže, úzké ramena, kočičí krok.

Manipulace a věda:

Ačkoliv pro většinu lidí je slovo věda něco nezpochybnitelného a téměř synonymum pravdy, je to pouze velice naivní představa. Věda není zdarma — většinu výzkumu financuje stát, nadace nebo korporace. Ten, kdo platí, určuje, jaké otázky se budou zkoumat, jaké ne, jakými metodami, a kterým směrem se smí výzkum ubírat.

Například:
Zajímá tě vliv pesticidů na zdraví? - Pokud by to mohlo ohrozit agrobyznys, grant nedostaneš.

Chceš studovat alternativní léčbu rakoviny? - Bude to označeno za „neperspektivní“ nebo za „šarlatánství“.

Co se nezkoumá, to se „neví“. A co se neví to "neexistuje". 🙂

Vědci chtějí publikovat, získávat granty, být přijímáni komunitou. Pokud je však vědecký směr nastaven určitým způsobem, jít proti proudu znamená riskovat ignoraci, ztrátu financování, zesměšnění nebo zničenou kariéru. Výsledkem je sebecenzura což v celospolečenském měřítku udržuje společnost ve stavu který kontrolorům vyhovuje a kterým pak mohou manipulovat jen jimi vytvořené a vybrané figury.

Filtrace skrze vědecké časopisy:
Média i vědecké instituce zdůrazňují nebo potlačují určité interpretace podle mocenské nebo ideologické agendy. „Oficiální vědecký diskurz“ vzniká skrze redakce odborných časopisů, které nejsou neutrální: mají editory, kontakty a zájmy. Co těmito filtry neprojde, není považováno za „vědecké“ i kdyby to byla naprosto zjevná pravda.

Vědecký konsenzus:
Věda komunikuje s veřejností skrze popularizátory, novináře a „experty“. „Konsenzus“ pak nevychází z ověřitelné vědy, ale z toho, co se opakuje v médiích, učebnicích a televizních debatách. Pokud chce někdo, aby určitý názor působil jako fakt, stačí jej neustále označovat za „vědecký konsenzus“, alternativy ignorovat, zesměšňovat jako „konspirace“ nebo „dezinformace“ a do konfrontace s hlavním proudem vpustit pouze bezpečné alternativy které kýžený narativ v očích majoritní veřejnosti neohrozí nebo ještě posílí.