Nejhorší není to, co dělá loutkář v pozadí. Nejhorší jsou lidé sami. Ne však v tom smyslu, jak je to běžně prezentováno například ve filmech.
Žalostný mentální stav podmaněné lidské populace důvěřivost, eskapismus a pasivita to je to nejhorší na celé situaci.

Kdyby tomu tak nebylo, vše by se mohlo rázem změnit. Ale žel nestane se to, protože kontrolor je mistr ve znalosti lidské povahy.
Příběh je „v jeho rukách“, protože lidé ho podvědomě chtějí.

Parazit uklidňuje, poskytuje mentální bezpečí a dává naději.
Scénář nás, a zejména naše nejignorantnější bližní, povede jeho cestou přes trny i pohodlné zkratky k cíli, který si určil už na začátku protože dle všeho tady mimo několika jednotlivců není skutečná síla odporovat.

Prvý stupeň poznania pravdy je ten moment, keď človek precitne z ilúzie a zistí, že systém je lož, že história, vzdelávanie, veda, politika, náboženstvo – všetko je len konštrukcia na udržanie poslušnosti. Ale väčšina ľudí si myslí, že keď oni pochopili klamstvo, tak aj ostatní časom pochopia a príde nejaké kolektívne „prebudenie“.

Druhý stupeň je tvrdší a oveľa ťažšie stráviteľný: pochopiť, že hromadné prebudenie nikdy nepríde. Systém je postavený tak, aby drvivá väčšina ľudí v ňom navždy zostala, aby ich mysle fungovali na emóciách, autoritách a naprogramovaných vzorcoch.

Kto sa odpojí, ten sa odpojí jednotlivo – ale masa sa nikdy nepohne. Toto je pre mnohých neakceptovateľné, lebo pri tom padá posledná nádej na zmenu zvonka. Človek si musí priznať, že jediná reálna zmena je osobná – a že osud väčšiny je zotrvanie v ilúzii.

Drvivá väčšina ľudí funguje na princípe pohodlia, zotrvačnosti a sociálnej konformity. Prebudenie znamená spochybniť všetko, čo človek považoval za isté – rodinu, vzdelanie, náboženstvo, vedu, históriu, spoločenské normy. To je pre psychiku príliš bolestivé a ohrozujúce.

Niektoré hlavné dôvody prečo sa masy nikdy neprebudia:
• Psychologický komfort – ľudia potrebujú istoty, aj keby boli falošné. Pravda je nepríjemná a berie im pocit bezpečia.
• Sociálna väzba – väčšina nechce byť vylúčená zo stáda, preto sa radšej prispôsobí oficiálnej verzii reality.
• Programovanie od detstva – škola, médiá a autority vtláčajú do mysle štruktúru, ktorú je neskôr takmer nemožné rozbiť.
• Emočné filtre – ľudia reagujú na podnety pocitovo, nie logicky. Ak niečo vyvolá strach, hnev alebo posmech, automaticky to odmietnu.
• Energetická pohodlnosť – myslenie a spochybňovanie vyžaduje energiu, no väčšina funguje na autopilotovi.

Takže nie je to o tom, že by nemali možnosť – ale nemajú vôľu a odvahu prejsť cez bolesť dezilúzie. Preto sa väčšina nikdy neprebudí, lebo je im lepšie v ilúzii.

Milgramov experiment ukazuje, že väčšina poslúchne autoritou.
Aschov experiment ukazuje, že väčšina sa prispôsobí skupine.

Podobně je to s inverty

Parazit je entita ovládající lidstvo skrze jakési své „výběžky“.
Je to všudypřítomný, inteligentní a skrytý organismus, nejvíce připomínající tzv. mycelium – jakousi síť propojených vláken, která se rozprostírá pod povrchem reality. Funguje mimo lidské pochopení, je extrémně adaptabilní a má plnou kontrolu nad postavami a institucemi, které tvoří.

Výběžky:

Veřejné figury, politici, umělci, sportovci, média, kulturní ikony… všichni jsou zároveň součástí entity. Nemají skutečné vědomí ani vnímání své role; jejich chování je naprogramováno tak, aby působilo dokonale autenticky a neodhalitelně. Jsou to zdánlivě autonomní agenti, které entita řídí jako nástroje pro ovlivňování společnosti.

Výběžky spolu interagují a vytvářejí komplexní příběhy a narativy – politické konflikty, volby, sportovní události, hudbu, kulturu. Tyto příběhy slouží k manipulaci veřejného mínění, rozdělování společnosti, ovládání emocí a udržování iluze svobody volby.
Entita tím zajišťuje kontrolu nad lidskou společností prostřednictvím řízení pozornosti.

Hlavní rysy výběžků:


Nejsou bytostmi s vlastním vědomím, ale spíše sofistikovanými programy či biologicko-technologickými entitami, které simulují lidské chování.

Dokážou improvizovat, reagovat na neočekávané situace, vést rozhovory a manipulovat, aniž by působily jako umělá inteligence či naprogramované jednotky.

Nejsou schopny žádným způsobem prozradit existenci entity – jsou její „slepou“ součástí. Díky tomu může entita rychle měnit strategie a přizpůsobovat se podmínkám.

Nejsou schopny rozvinout sebeuvědomění ani pochybnosti o vlastní existenci a roli. Entita tak disponuje téměř neomezenou mocí, protože nemůže být zrazena „zevnitř“.

https://youtu.be/CwbVmWLy48M?si=0FSviDn9U9aK90Hb Pečlivé zkoumání osob, které otevřeně přiznávají, že jsou MTF (muž na ženu), nám pomůže identifikovat skryté inverty